Žádost o kontrolu prodejních stánků s kapry pana Hašky ve Valašském Meziříčí

Žádám o neohlášenou kontrolu prodejních stánků s kapry výše jmenovaného chovatele.

Dne 21.12.2014 jsem navštívila stánek s prodejem ryb ve Valašském Meziříčí na sídlišti Vyhlídka naproti supermarketu Albert. Kádě s kapry nebyly okysličovány. Prodejce jsem upozornila, že se ryby dusí a poprosila je, aby jim pustili kyslík po celou dobu prodeje. Dále jsem jim položila otázku, proč kádě neokysličují, když mají láhev s kyslíkem položenou hned vedle kádí. Prodejce odpověděl, že na přání majitele (p. Hašky) kyslík rybám pouštějí jen občas z důvodu, že jim musí jedna láhev s kyslíkem vydržet na celé tři dny prodeje! Z tohoto důvodu Vás žádám o kontrolu všech prodejních míst s kapry pana Hašky a o zjištění, kolik tlakových lahví s kyslíkem má na jeden stánek, tak aby kyslík rybám proudil stále. Popřípadě o zjištění, kde tyto lahve má skladovány v případě, že by kyslík rybám v některém stánku došel.

Žádám také o zjištění, zda prodejci mají potřebnou kvalifikaci na usmrcování ryb.

Chci Vás také upozornit, že pan Haška neustále porušuje zákon na ochranu zvířat proti týrání,  např. při týrání prasat nebo ryb při výlovu v letech minulých.

Výše zmíněné skutečnosti dokládám fotografiemi, které jsou nedílnou součástí

tohoto e-mailu.

U výše uvedeného pravděpodobně dochází k porušování:

• zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve

znění pozdějších předpisů

• zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

Žádám proto KVS pro kraj Zlínský o neprodlené prošetření tohoto případu, zjištění aktuálních

skutečností a zahájení řízení z moci úřední nebo postoupení podnětu jinému příslušnému orgánu.

O výsledcích šetření, mne prosím informujte ve lhůtě stanovené zákonem. Informace mne sdělte dle zákona o svobodném přístupu k informacím a to e-mailem.

Děkuji předem

Nekupujte „ vánočního“ kapra. Oslavte Vánoce bez smrti jakéhokoliv živého tvora.

Víte, že:

- Kapři dokážou pociťovat bolest ve stejné míře jako jiná zvířata či lidé?

- Kapr má zcela vyvinutou nervovou soustavu.

- Na podzim jsou kapři vyloveni surovými technikami, kdy je spousta ryb potlučená, zraněná kvůli hrubému zacházení při třídění a házení do přepravních nádob.
 

- Po vylovení kapři podstupují trýznivý transport do sádek, ve kterých jsou hladoví 2 – 3 měsíce než se dostanou na ulici k prodeji.
 
- Při prodeji jsou často porušovaná základní pravidla při manipulaci s rybami a usmrcování. Kádě s rybami jsou málo okysličované a mnoho ryb je zraněno. Není výjimkou špatné omráčení a následné zabíjení při plném vědomí!
 
- Kapra nezachráníte tím, že ho pustíte zpět na svobodu. Nepřežije, bude umírat pomalou a zdlouhavou smrtí.

Při pouličním prodeji si všímejte, zda nedochází k porušování zákona na ochranu zvířat proti týrání. Máte-li podezření, že prodejce zachází s kapry nevhodně (káď je málo okysličená, ryby jsou poraněné, prodejce při zabíjení kapra špatně omračuje, odšupinovává ho zaživa, vtlačuje živé rybě prsty pod žábra) zaznamenejte tyto skutečnosti na video a oznamte neprodleně příslušné Krajské veterinární správě).

V zákoně na ochranu zvířat proti týrání se uvádí následující:
246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání
§ 4
(1) Za týrání se považuje
t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud se nejedná o výzkum a umělý chov ryb a nejde-li o postup stanovený zákonem o rybářství a zákonem o ochraně přírody a krajiny1g)

KAPR

Na území České republiky se nachází více než 24 tisíc rybníků a vodních nádrží, jejichž celková plocha představuje 52 tisíc ha, z toho je v Čechách a na Moravě využito k chovu ryb 42 tisíc ha rybníků. Produkce tržních ryb se dlouhodobě pohybuje okolo 20 000 tun, z toho produkce české tradiční ryby - kapra - tvoří plných 89 procent. Legislativně je rybářství upraveno zákonem č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (1) Základní druh čeledi kaprovitých, chovaný (pro své hospodářské vlastnosti, rychlý růst a jakostní maso) především ve středo- a východoevropském i asijském rybníkářství. Má symetrické tělo, hlava u prošlechtěných forem je malá s nevelkou tlamou, kterou může kapr vysouvat. Mohutná hřbetní a ocasní ploutev svědčí o síle této ryby i její přizpůsobivosti různým podmínkám. Dorůstá délky 30 - 50 cm (110 cm) a hmotnosti až 30 kg. Kapr je typickou teplomilnou rybou zdržující se u dna. Pohlavně dospívá ve třetím nebo čtvrtém roce. Vytírá se při teplotě 16 až 18°C, na 1 kg hmotnosti jikernačky připadá 100 až 200 tisíc jiker. Raný plůdek přijímá za potravu drobný zooplanktonem, odrostlejší plůdek pak larvy pakomárů, později různý hmyz i drobné řasy. Při teplotě 5 - 2°C přestává kapr přijímat potravu, shromažďuje se na dně rybníka v mělce prohloubených místech a setrvává tam až do oteplení vody. Růst kapra je rychlý; již ve třetím roce dosahuje hmotnosti kolem 2 kg. Během let byly u nás vyšlechtěny čtyři základní formy kapra: šupinatý, lysý, řádkový a hladký. Dnes se odchovává především kapr šupinatý (celé tělo je pokryto šupinami - obr. vlevo) a lysý (šupiny jsou umístěny ve skupinách či jen ojediněle, především poblíž hlavy, ocasu nebo na hřbetní části těla, případně podél postranní čáry - obr. vpravo) a to zhruba v poměru 1:1 (2)

Zdroj:

(1) http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/rybarstvi-a-rybnikarstvi/

(2) http://www.cz-ryby.cz/02_ryby.htm

Nehody při Velké pardubické

   Zulejka

   Taxisův příkop, zlomený vaz – utracena

Nehody při Velké pardubické

(zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_pardubick%C3%A1 )

Rok	Kůň	Místo nehody	Typ zranění
2014	Zulejka	Taxisův příkop	zlomený vaz – utracena
2013	Mount Sion	Malý vodní příkop	zlomenina nohy - utracen
2009	Shirley	Velký vodní příkop	tříštivá zlomenina nohy – utracena
2008	Klip	Prodloužený taxisův příkop	tříštivá zlomenina obou předních končetin – utracen
2007	Polárník	začátek cílové roviny	zlomenina vřetenní kosti – utracen na brněnské veterinární klinice
2007	Czesimyr	Taxisův příkop	zlomenina nohy v lopatce – utracen
2002	Chalco		zranění nohy – utracen na brněnské veterinární klinice
2001	Anatole	2. proutěná překážka
1999	Celestano	prodloužený Taxisův příkop	zlomení nohy – utracen
1998	Damion	Popkovický skok	zlomení nohy- utracen
1996	Pamep Galaxy	nestartoval/a ve VP!!Galaxy startoval/a v Ceně Kiekert-CS na 3300m
1995	Glawotte	nestartoval/a ve VP!!	vyčerpání
1995	Kazan	nestartoval ve VP!!
1992	Mallente	Chyba! Nestartovala ve VP! Pouze v rámcovém dostihu.
1992	Váh	Havlův skok	zlomený vaz
1992	Gemer	dostih dokončil	neověřená informace - zemřel na vyčerpání?
1991	Pauza	Taxisův příkop	zlomený vaz
1991	Disco	Poplerův skok	zlomená pravá přední noha
1990	Formát	Taxisův příkop
1989	Gajsan	Taxisův příkop	zlomení krčních obratlů
1989	Caribo	Malý vodní příkop	fraktura 1.ram. kosti
1989	Torfha	Malý vodní příkop	fraktura prvního krčního obratlu a zlomení křížové kosti
1986	Lozorno	Taxisův příkop	zlomení krčních obratlů při doskoku
1985	Santos	dokončil na 3. místě	úplné vyčerpání (uhynul 2 dny po VP na selhání jater a ledvin)
1984	Futbol	Taxisův příkop	těžké zranění krčních obratlů při doskoku, utracen
1984	Emanuel	Taxisův příkop	fraktura hlezenního kloubu a zlomení hlezenní kosti, utracen
1984	Kapellan	Malé zahrádky	zlomení pravé zadní končetiny, ošetřen, převezen zpět do Sovětského svazu
1983	Klotild	proutěná překážka	luxace spěnkového a kopytního kloubu
1982	Pahang	Irská lavice	skok na přední šikmý svah a zranění bederních obratů, utržení křížové kosti
1981	Lancaster	přírodní plot s překážkou	zlomení spěnkové kosti při doskoku, utracen
1977	Úskok	Taxisův příkop	krátký skok, zlomení krčního obratle
1975	Sandra II	Taxisův příkop	krátký skok, zlomení krčního obratle
1974	Stephan´s Society	CHYBA - dokončil na 3.místě
1973	Metas	seskok	zlomení křížové kosti při doskoku
1971	Kostrava	Taxisův příkop	krátký doskok na hlavu, zlomení krčních obratlů
1971	Ria	Taxisův příkop	zlomení žeber při doskoku (až po dostihu, doběhla desátá)
1970	Liban	Taxisův příkop	krátký doskok po příkopu, utracen v nemocnici
1970	Bilet	Taxisův příkop a malý anglický skok	krátký doskok, zlomení bederních obratlů
1969	Vaga	Taxisův příkop a popkovický skok	ztržení křížové kosti a ulomení sedacího hrbolu
1969	Japan	Havlův skok	krátký doskok, zlomení druhého krčního obratle
1969	Blankyt	Taxisův příkop	silně naštíplá kopytní kost po pádu
1967	Zamyslel	Taxisův příkop	zlomení krčních obratlů při doskoku
1967	Rubel	proutěná překážka	přetržení levého spěnkového kloubu a šlachy ohybače
1964	Kolar	Taxisův příkop	proražení lebeční kosti v doskoku
1964	Div	Taxisův příkop	těžké zranění končetiny
1962	Cheder	proutěná překážka	zlomení končetiny
1960	Pastela	malá zahrádka	zlomení vazi při doskoku
1960	Viza	Taxisův příkop	zlomení pravé přední končetiny
1956	Brouk	Taxisův příkop	rozdrcení bederních obratlů
1950	Rival	malý vodní příkop	doskok, zlomení zadní končetiny
1950	Gejša	dvojbradlí	zlomení žeber, poranění plic
1933	Regalon	hadí příkop, doskok	zlomení vazu po pádu
1927	Eba	otevřený příkop	poranění páteře při doskoku
1927	Al right II	šlápnutí do prohlubně	zlomení nohy ve spěnce
1927	Landgraf II	popkovický oblouk	úplné ochromnutí
1927	Doyen	Taxisův příkop	krátký doskok, zlomení vazu
1922	Leffers II	po dosažení cíle	úplné vyčerpání a zchvácení
1921	Magyar leány	malý vodní příkop	doskok, zlomení zadní končetiny
1913	Stamford	zahrádka, doskok	zranění páteře
1912	Kulík	popkovický skok	pád na hlavu, zranění páteře
1901	Senator II	hadí příkop, doskok	zlomení lopatky
1899	Victor	cílová rovina	úplné vyčerpání a chrlení krve
1896	Walter	dvojskok	po doskoku těžké zranění
1893	Courage	drop, při doskoku	zlomení nohy ve spěnce
1878	Trouville	zeď, při pádu	zlomení kříže
1874	Strizzel	bulfinš, po doskoku	zlomení vazu, pád na hlavu

Vegetariánský den 2014

11. ročník Vegetariánského dne

Československý kastračný program

http://utulkovo.teraz.sk/secovce-osada-kastracie/

Nejhorší romská osada je podle pracovníků kastračního programu v Sečovcích.

Pomoci Československému kastračního programu můžete nejen dočasnou péčí, ale i finančně.

Číslo účtu: 5045910916/0900 – www.transparentneucty.sk SWIFT: GIBASKBX IBAN: SK3709000000005045910916
Český účet: 3546806309/0800
Paypal: predseda@zzpz.sk


 

Výstava trofejí aneb koho nám myslivci vybili v lese

Veggie Parade 21.6.2014 Praha

Veggie Parade je mezinárodní oslava etického vztahu ke zvířatům, pořádaná každý rok v různých metropolích.

veggie-parade.cz

Rozhodnutí o pokutě - týrání telat na rodeu

Uvedené rozhodnutí o pokutě nabylo právní moci dne 3. 4. 2014. Nelze se tedy již proti němu odvolat.

10.000,- Kč pokuta za TÝRÁNÍ TELAT pro pořadatele rodea na Šiklově mlýně 10.8.2013

Jan Čejka - Proč mají mít zvířata svá práva

Článek, který vyšel v Lidových novinách 12. dubna 2014
Autor je bývalý pracovník pražského Ústavu hematologie a krevní transfuse, po roce 1968 vedoucí oddělení klinické chemie dětské nemocnice Children's Hospital of Michigan. Dr. Čejka je autorem knížky „Zvířata jsou naši bližní“, vydané v Praze (Práh, 2010) a dostupné v četných internetových knihkupectvích.

Proč mají mít zvířata svá práva

… vznik nové společnosti je možné uskutečnit
pouze hlubokou změnou v lidském srdci.
Erich Fromm

V červenci roku 2012 došlo k události vskutku světového významu. Pokud je mi známo, žádné oslavy týkající se této události se nekonaly, ba ani v různých mediích, kromě několika vědeckých časopisů, jsem o ní nenašel sebemenší zmínku. Byla to konference předních světových vědců v oboru anatomie nervového systému, neurofyziologie, neurofarmakologie a ostatních oborů týkajících se uspořádání nervového systému velkého počtu organismů, která se konala 7. července 2012 v Anglii na University of Cambridge http://www.fcmconference.org/#program). Na konci jednání účastníci konference sepsali a zveřejnili tzv. The Cambridge Declaration of Consciousness (Prohlášení o vědomí). Ač úvodní část tohoto dokumentu vyžaduje k dokonalému porozumění znalost neurofyziologie a neuroanatomie, závěr prohlášení shrnuje dosavadní výsledky výzkumu vědomí mimolidských stvoření způsobem pro laika zcela srozumitelným. Deklarace je uzavřena těmito slovy:

„Prohlašujeme následující: Dosavadní výsledky bádání se shodují v tom, že mimolidská stvoření mají neuroanatomické, neurochemické a neurofyziologické substráty nutné k vytváření vědomých stavů, jakož i schopnost projevovat záměrné chování. Závažnost těchto poznatků vede k závěru, že lidé nejsou jediná stvoření, která vlastní neurologické substráty k vytváření vědomých stavů. Mimolidská stvoření zahrnující všechny savce a ptáky, jakož i mnohá jiná zvířata včetně chobotnic, vlastní tyto neurologické substráty.“

Věřím, že mnozí lidé, a to i ti, kteří se zvířaty nežijí nebo je intimně neznají, zvířatům přiznají mnohé z těch vlastností, které vytvářejí jejich vědomý stav (jejich city a pocity), jakož i schopnost záměrného, nikoliv pouze instinktivního chování. Je přemnoho důkazů o vnitřním, citovém životě zvířat: zvířata soucítí s členy vlastního druhu a dokonce i s tvory druhu odlišného; chrání a utěšují jeden druhého, projevují a sdílejí s ostatními jejich zármutek i radost. Řada vědeckých prací dokazuje schopnost soucitu s ostatními tvory nejen u primátů, ale též u jiných zvířat včetně zvířat hospodářských; zármutek a deprese způsobené ztrátou jim blízkého tvora byly popsány u četných savců a dokonce u ptáků, z nichž někteří se účastní rituálů obdobných našim pohřebním obřadům. Inteligence vepřů předčí intelektuální schopnosti ostatních domácích zvířat včetně psů. Známý je altruismus u krys, které brání slabší členy svého společenství; delfíni přispěchají na pomoc svým zraněným druhům a bylo popsáno několik případů, kdy zachránili tonoucího člověka; alternativou dorozumívání řečí jsou složité pohyby těla, které byly studovány u bezobratlých zvířat jako jsou včely, mravenci a jiné druhy hmyzu. Dovednost vyrábět a používat jednoduché nástroje není jedinečná pro primáty; byla popsána u ostatních savců, u havranů a jiných ptáků. Havrani, straky a papoušci vynikají jejich bystrostí při řešení jim zadaných problémů a též jejich pamětí. Chobotnice se učí jedna od druhé.

Konference v Cambridge svým prohlášením nepřímo odsoudila nesčetné křivdy, násilí a doslova zločiny, kterých se lidé po mnohá staletí na zvířatech dopustili. Od dob řeckých filozofů, přes středověk, dobu Osvícenství až po současnost bylo zvířatům odepřeno vše, co by jim přiznalo status myslících a cítících tvorů, v mnohých ohledech prakticky neodlišitelných od nás samotných. Bylo jim upřeno všechno: zprvu jejich duše a s ní jakékoliv city a vnitřní život, rozumové chápání, samostatné rozhodování a možnost sdílení jejich pocitů s ostatními tvory. Vzali jsme jim vše, co by bylo možno nazvat životem a přeměnili je v mechanické a bezcitné stroje -animal automata, tak jak je vnímal René Descartes a jeho následovníci. Pomyslíme-li na nezměrné utrpení desítek miliard hospodářských zvířat každým rokem obětovaných pro potravu lidí, na miliony zvířat chovaných v klecích a krutě zabíjených pro jejich kožešiny, na zvířata používaná ve výzkumu, zabíjená při sportovním lovu, rodeích, býčích zápasech a mnohých jiných zábavách člověka, jsou podnes zvířata většinou lidí pokládána za tvory neschopné pociťovat strach, trpět a vnímat bolest. V průmyslu živočišné výroby byla hospodářská zvířata proměněna v bezcitné tvory a snadno nahraditelné výrobní prostředky.

Konferenci předcházelo mnoho let práce etologů studujících chování zvířat v jejich přírodních či pro zvířata přirozených podmínkách; setkání vědců v Cambridge „pouze“ potvrdilo výsledky dlouholetých studií etologů a prokázalo jejich platnost. Zřejmě nejznámější je americký etolog Marc Bekoff, jehož četné studie publikované v předních vědeckých časopisech jsou vzácným zdrojem poučení o vnitřním životě mnoha druhů zvířat, jejich morálním chování a emocích blízkých člověku. Za nesčetné vědecké pracovníky v oboru etologie promluvila na konferenci v Cambridge Dr. Irene Pepperberg z Harvard University. Ve své přednášce shrnula 30 let práce s africkým papouškem Alexem, proslaveným nejen svou inteligencí, ale často i dojemným a láskyplným vztahem k jeho pečovatelům. Jeho „ptačí mozek“ (pojem lidmi tak často posměšně používaný) byl schopen nejen počítat, rozpoznat tvary různých předmětů a jejich barvy, ale porozumnět i celým větám či otázkám složeným ze slov jemu známým. Měl dokonce i některé z „lidských“ slabostí – dokázal se zlobit, předstírat únavu a úmyslně dávat nesprávné odpovědi na jemu kladené otázky; měl i jiné nešvary, kterých si byl dobře vědom a dokázal za ně pak odprosit. „You be good. I love you” byla jeho poslední slova, kterými se s Dr. Pepperberg rozloučil krátce předtím než umřel.

Studie bohatého vnitřního života zvířat a jejich emocí byly popsány v četných vědeckých pracích; jejich výčet je rozsáhlý a není možné v tomto krátkém pojednání popsat nespočetné citové projevy zvířat, často až neuvěřitelné pro jejich podobnost s chováním lidí. Co však je z výsledků současného výzkumu vnitřního života a emocí zvířat nejdůležitější je skutečnost, že přinejmenším všem savcům a ptákům, „jakož i mnohým jiným zvířatům včetně chobotnic“, je přiznána nejen schopnost prožívat úzkost a strach, ale i trpět a vnímat bolest podobně jako člověk. Jejich nervový systém je téměř identický s naším a jejich reakce na bolestivé podněty jsou podobné reakcím známým u lidí. Shora uvedená konference a tři nezávislé britské vládní komise potvrdily, že zvířata mají schopnost trpět, a to fyzicky i mentálně; že pociťují bolest a trpí strachem a úzkostí. Navíc tyto projevy vědomí nejsou omezeny pouze na savce a ptáky; pracovníci ústavu Roslin Institute v Anglii a na Edinburgh University ve Skotsku došli k závěru, že ryby pociťují bolest stejně jako savci a trpí strachem a úzkostí v očekávání fyzické bolesti. Výzkum vnímání bolesti u ryb ve Spojených státech došel ke stejnému závěru – že ryby trpí strachem a prožívají bolest podobně jako ostatní obratlovci včetně člověka.

Výsledky nových studií citového života zvířat, jejich vnímání bolesti a schopnosti trpět, jakož i podobnost neurofyziologických a neurochemických reakcí centrální nervové soustavy člověka a ostatních zvířat musí nutně vést k radikální změně v chování člověka vůči ostatním stvořením. Bohatost projevů vědomí zvířat a především jejich schopnost trpět a vnímat bolest udílí zvířatům, tedy všem savcům a převážné většině obratlovců včetně ryb, právo na život bez bolesti a utrpení jim člověkem svévolně působeným – právo, které by bylo zakotvené v nových zákonech a nařízeních k jejich dodržování. Toto právo by se vztahovalo i na všechna hospodářská zvířata; díky jejich počtu (cca 60 miliard zvířat ročně obětovaných na celém světě) by přiznáním tohoto práva došlo k nebývalému snížení nesmírného utrpení zvířat v dnešní době.

Je nutno poznamenat, že jediný federální zákon na ochranu zvířat v USA („Animal Welfare Act of 1966“) výslovně vylučuje hospodářská zvířata, myši a krysy z ochrany před nelidským zacházením – tj. zvířata sloužící lidem k obživě a většinu pokusných zvířat. Dle toho je s nimi i zacházeno; většina hospodářských zvířat je zavřena, někdy i po celá léta, v těsných stáních nebo klecích, v nichž se sotva mohou pohnout, jsou podrobena neslýchaným krutostem dělníků během jejich „chovu“, při přepravě na jatka a zvláště pak na jatkách samotných, kde při stále se zvyšující rychlosti „zpracování“ jsou často stahována z kůže, rozřezávána a vhazována do vřelé vody při plném vědomí (průměrně v letech 2008– 2012 bylo v USA takto zaživa „uvařeno“ 843 tisíc kusů drůbeže v jediném roce). Četná videa pořízená skrytými kamerami ukazují tyto každodenní zvrhlosti, jejichž podrobnější popis by byl pro většinu čtenářů zdrcující a takřka neuvěřitelný. Rovněž neexistují předpisy pro „humánní“ zabíjení ryb; zhruba 1 bilion ryb ročně na světě vylovených poskytne představu o míře utrpení těchto bolest vnímajících tvorů zvolna udušených na palubách  rybářských lodí.

Nikoliv všude zákony takovým způsobem ignorují výsledky vědeckého bádání. Jako příklad je nutno uvést lisabonskou smlouvu Evropské Unie („Treaty of Lisbon“, 2009), která zvířatům přiznala status vědomých stvoření a vyzvala členské státy, aby plně respektovaly zásady humánního zacházení s těmito tvory v zemědělství, rybářském průmyslu, při transportu a vědeckém bádání. Důsledkem této smlouvy byl i příkaz postupného zrušení klecí pro nosné slepice, březí prasnice a telata, které jsou zdrojem nezměrného fyzického utrpení milionů zvířat díky nemožnosti pohybu, jakož i zdrojem utrpení duševního, které u mnohých jedinců vede k abnormálnímu chování, kanibalismu či k úplnému mentálnímu zhroucení. Bateriové klece pro nosné slepice, které měly být ve všech státech EU do začátku roku 2012 zrušeny, stále ještě existují a proces celé přestavby je neustále ztěžován těmi, kteří jsou za zavádění humánních metod chovu hospodářských zvířat odpovědní. Nezávislá evropská komise, která nedávno kontrolovala provádění navržených změn životních podmínek hospodářských zvířat v šesti státech EU (mezi nimi byla i Česká republika) prohlásila podmínky chovu a zacházení se zvířaty na mnohých místech za „otřesné“.

Je však stále naděje, že zvířata se dočkají doby, kdy lidé v nich poznají své bližní, kteří jsou tady na světě s námi, nikoliv jen pro nás, a kteří prožívají radost a pociťují bolest stejně jako my sami. Ač konference v Cambridge a studie etologů přispěly velkou měrou ke změně našeho poměru ke zvířatům coby tvorům obdařeným vědomím, city, emocemi a bohatým vnitřním životem, zbývá vykonat ještě mnoho práce. Je povinností vlád, parlamentů, organizací na ochranu zvířat, jakož i církví a jiných institucí, aby poznatky vědy a důkazy bohatého vnitřního života zvířat, jejich vnímání bolesti a schopnosti trpět uvedly v praxi a zavedením zákonů a jejich přísným dodržováním poskytly zvířatům ochranu, na kterou mají právo.

Bez soucitu s utrpením těchto nevinných a bezbranných tvorů, bez oné „hluboké změny v lidském srdci“ a přispění každého z nás k žádné změně však nedojde a zvířata budou trpět dál, dokonce víc než doposud díky stále vzrůstajícímu počtu lidí na světě. Musíme začít u sebe – dle svých možností omezit požívání masa a výrobků průmyslu mléka a vajec pocházejících z dnešních „továrních velkofarem“, v nichž zanedbání základních potřeb zvířat, neléčené nemoce a těžká zranění, minimální veterinární péče, násilí a nelidské zacházení jsou zdrojem nesmírného utrpení. Tou největší pomocí samozřejmě je vzdát se výrobků odvozených ze zvířat zcela a přijmout vegetariánskou stravu. Můžeme pořádat přednášky nebo výstavy ve školách, v různých spolcích a organizacích na ochranu zvířat či přírody, při sejitích mládeže nebo shromážděních církevních představitelů; můžeme rozdávat brožury o životě a osudu hospodářských zvířat ve školách, na ulicích a na četných veřejných místech; psát dopisy zákonodárcům a články do novin; promítat dnes snadno dostupné filmy a dokumenty o životě hospodářských zvířat na veřejných prostranstvích, v knihovnách či školách. Příležitostí je mnoho, záleží jenom na našem rozhodnutí. Jeffrey M. Masson, známý i českým čtenářům, v jedné své knize napsal: „Jak bychom vůbec mohli v noci spát při vědomí, že náš bližní, člověk nebo zvíře, nevýslovně trpí, aniž bychom učinili vše co je v našich silách jeho utrpení zmírnit! Cena za takový klidný spánek není vysoká, zatímco odplata za naši lhostejnost může být katastrofální. Buďme moudří, spravedliví a soucitní. Nic jiného nepomůže.“ Velký humanista Přemysl Pitter, zachránce válkou ohrožených dětí a známý ochránce zvířat, nám k tomu připomíná: „Nemohu-li učinit všecko, mohu učinit alespoň tolik, kolik právě mohu. A co mohu, to i musím.“ Mějme jeho slova stále na paměti. Nesmíme zvířata zradit, jsme jejich hlasem a jejich jedinou nadějí!