Víte, že:
- Kapři dokážou pociťovat bolest ve stejné míře
jako jiná zvířata či lidé?
- Kapr má zcela vyvinutou
nervovou soustavu.
- Na podzim jsou kapři vyloveni
surovými technikami, kdy je spousta ryb potlučená, zraněná kvůli hrubému
zacházení při třídění a házení do přepravních nádob.
- Po vylovení kapři podstupují
trýznivý transport do sádek, ve kterých jsou hladoví 2 – 3 měsíce než se
dostanou na ulici k prodeji.- Při prodeji jsou často porušovaná základní pravidla při manipulaci s rybami a usmrcování. Kádě s rybami jsou málo okysličované a mnoho ryb je zraněno. Není výjimkou špatné omráčení a následné zabíjení při plném vědomí!
- Kapra nezachráníte tím, že ho pustíte zpět na svobodu. Nepřežije, bude umírat pomalou a zdlouhavou smrtí.
Při pouličním prodeji si
všímejte, zda nedochází k porušování zákona na ochranu zvířat proti týrání.
Máte-li podezření, že prodejce zachází s kapry nevhodně (káď je málo
okysličená, ryby jsou poraněné, prodejce při zabíjení kapra špatně omračuje,
odšupinovává ho zaživa, vtlačuje živé rybě prsty pod žábra) zaznamenejte tyto
skutečnosti na video a oznamte neprodleně příslušné Krajské veterinární správě).
V zákoně na ochranu zvířat proti týrání se uvádí následující:
246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání
§ 4
(1) Za týrání se považuje
t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud se nejedná o výzkum a umělý chov ryb a nejde-li o postup stanovený zákonem o rybářství a zákonem o ochraně přírody a krajiny1g)
KAPR
Na území České republiky se nachází více než 24 tisíc rybníků a vodních nádrží, jejichž celková plocha představuje 52 tisíc ha, z toho je v Čechách a na Moravě využito k chovu ryb 42 tisíc ha rybníků. Produkce tržních ryb se dlouhodobě pohybuje okolo 20 000 tun, z toho produkce české tradiční ryby - kapra - tvoří plných 89 procent. Legislativně je rybářství upraveno zákonem č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (1) Základní druh čeledi kaprovitých, chovaný (pro své hospodářské vlastnosti, rychlý růst a jakostní maso) především ve středo- a východoevropském i asijském rybníkářství. Má symetrické tělo, hlava u prošlechtěných forem je malá s nevelkou tlamou, kterou může kapr vysouvat. Mohutná hřbetní a ocasní ploutev svědčí o síle této ryby i její přizpůsobivosti různým podmínkám. Dorůstá délky 30 - 50 cm (110 cm) a hmotnosti až 30 kg. Kapr je typickou teplomilnou rybou zdržující se u dna. Pohlavně dospívá ve třetím nebo čtvrtém roce. Vytírá se při teplotě 16 až 18°C, na 1 kg hmotnosti jikernačky připadá 100 až 200 tisíc jiker. Raný plůdek přijímá za potravu drobný zooplanktonem, odrostlejší plůdek pak larvy pakomárů, později různý hmyz i drobné řasy. Při teplotě 5 - 2°C přestává kapr přijímat potravu, shromažďuje se na dně rybníka v mělce prohloubených místech a setrvává tam až do oteplení vody. Růst kapra je rychlý; již ve třetím roce dosahuje hmotnosti kolem 2 kg. Během let byly u nás vyšlechtěny čtyři základní formy kapra: šupinatý, lysý, řádkový a hladký. Dnes se odchovává především kapr šupinatý (celé tělo je pokryto šupinami - obr. vlevo) a lysý (šupiny jsou umístěny ve skupinách či jen ojediněle, především poblíž hlavy, ocasu nebo na hřbetní části těla, případně podél postranní čáry - obr. vpravo) a to zhruba v poměru 1:1 (2)
