Prasnice budou
v individuálním ustájení týrány i nadále, protože skupinové ustájení se
týká pouze 4 týdnů po zapuštění až do 1 týdne před očekávaným porodem a po zbytek doby mohou být prasnice stále legálně
týrány v individuálních klecích nebo porodních boxech. Druhý aspekt je
ten, že malých chovů tzn. míň než 10 prasnic se nařízení skupinového ustájení
vůbec netýká, jako kdyby prasnice do 10 ks nevnímaly stejně utrpení jako
prasnice nad 10 ks v ustájení??!! Třetí aspekt
problému okolo individuálního ustájení je ten, že veterinární kontroly, už tak
z velké části legalizují otřesné zacházení a životní podmínky zvířat
(několik příkladů z praxe: rutinní zkracování ocasů u selat, ustájení kde jsou zvířata po kolena ve
výkalech apod.) a tyto kontroly jako budou kontrolovat výše uvedené nařízení!?
Žádné takové nařízení utrpení zvířat neřeší, protože zvířata tu nejsou proto,
aby sloužila lidem ale jsou tu pro své vlastní důvody. Jediným možným
vyřešením utrpení tzv. hospodářských zvířat je přechod na veganskou stravu a ne
trapné rádoby výjimky v zákoně.
Porovnání
klecového a volného ustájení
1.1. Vliv klecového ustájení na welfare březích prasnic
Je přesvědčivě prokázáno, že dlouhodobé ustájení březích
prasnic v individuálních klecích jim způsobuje strádání. Klece naprosto
zásadním způsobem omezují pohyb prasnice, zejména zcela odmítají možnost chůze.
V důsledku toho klesá fyzická zdatnost zvířete, objevuje se například ochabnutí
svalů a horší kardiovaskulární aktivita, prasnice obtížněji vstávají a uléhají.
Také psychická kondice prasnic je narušena, zvyšuje se výskyt stereotypního
chování nebo agresivity. Může se objevit extrémní pasivita, která ukazuje na
depresi. Již ve starších studiích včetně doporučení týkajících se prasat je
uvedeno, že individuální klece jsou škodlivé z hlediska fyzické a psychické
pohody prasnic. Jasné výhody pro welfare březích prasnic chovaných ve skupinách
vedly v EU k vydání směrnic 2001/88/ES a 2008/120/ES, které chov březích
prasnic v individuálních klecích zakazují v tomto časovém rozmezí: 4 týdny po
zapuštění do 1 týdne před očekávaným porodem. Tyto směrnice platily pro nově
vznikající či rekonstruovaná hospodářství od roku 2003, od 1. 1. 2013 platí pro
všechny chovy s více než 10 prasnicemi ve všech státech EU včetně ČR. V
následujících odstavcích jsou specifikovány okruhy možných problémů vázaných na
změny v legislativě a jejich řešení.
1.2 Vliv stresu skupinově chovaných březích prasnic na
reprodukci
Objevily se obavy, že mísení prasnic v období zapouštění a
rané březosti může škodit z hlediska projevů říje, procenta zabřeznutí a vývinu
a přežití embryí. Tyto obavy vedly k tomu, že zákaz ustájení březích prasnic v
individuálních klecích na území EU se týká právě až období 4 týdnů po
zapuštění. Nicméně nedávné studie nezjistily žádné nežádoucí vlivy na reprodukci
z důvodu mísení prasnic. Například nebyl zjištěn nežádoucí vliv skupinového
ustájení na ovulaci a přežití a vývoj embrya, když byly prasnice smíchány s
ostatními 3. nebo 8. den po zapuštění ve srovnání s individuálně ustájenými
prasnicemi. Podobně nebyly zjištěny negativní dopady sestavování skupin
nepříbuzných prasnic po 2, 7, 14, 21 a 28 dnech po oplodnění v porovnání s
prasnicemi ustájenými v individuálních kotcích na míru porodnosti nebo velikost
vrhu.
1.3 Redukce agresivního chování při tvorbě nových skupin
Všeobecně je přijímáno doporučení, aby prasata byla ustájena
ve stabilních skupinách s co nejmenší možnou mírou mísení a tím se agresivita
snížila na minimum. V nově vytvořených skupinách prasnic se první 2-3 dny
následující po mísení do doby, než si prasnice vytvoří sociální hierarchii,
objevuje zvýšení agresivního chování. Agresivitu však lze minimalizovat, pokud
jsou prasnice vráceny do původní skupiny co nejdříve (například co nejdříve po
odstavu). Bylo zjištěno, že frekvence agresivních interakcí mezi prasnicemi
smíchanými opětovně do skupiny po 7- denní separaci byla nižší než u prasnic
separovaných 28 dnů. To znamená, že frekvence agresivního chování roste s
délkou oddělení prasnice od skupiny. Pokud se mísení prasnic nelze vyhnout,
klíčovou strategií je postupné seznamování nepříbuzných prasnic v menších
skupinkách. Během počáteční fáze mísení je také důležité zajistit dostatek
prostoru a vhodné uspořádání kotce, jako je poskytnutí prostoru, kam může
napadené zvíře uniknout před útočníkem. Stupeň agrese může výrazně omezit pouhá
přítomnost vizuálních překážek, např. 1m vysoké kovové mříže pokryté
pytlovinou.
1.4 Redukce agresivního chování během krmení
Je známo, že sociálně níže postavené prasnice mohou mít
kvůli agresivitě nadřazených prasnic problém s přístupem ke krmení. Byla
zkoumána řada postupů, jak snížit agresivitu během krmení u skupinově chovaných
prasnic. Mezi ně patří individuální oddělená krmící stání nebo elektronicky
kontrolovaný systém, který zajišťuje nerušené krmení a kontrolu spotřeby
krmiva. Subjektivní chronický hlad vyvolaný skutečností, že prasnice moderních
plemen nemohou být kvůli přílišnému apetitu krmeny v době březosti ad libitum,
může vyvolat stres, zvlášť je-li spojen s nedostatkem možností se aktivně
věnovat vyhledávání a zpracování potravy. Kromě vyšší agresivity se může
vyskytnout stereotypní chování a nervozita. Více stresu pak má dopad např. na
vyšší výskyt žaludečních vředů. Krmení s vyšším obsahem vlákniny snižuje
motivaci pro krmení, omezuje orální stereotypie a také nervozitu a agresi. Ve
směrnici 2008/120/EC se uvádí, že pro uspokojení hladu a potřeby žvýkat je
nutné poskytnout březím prasnicím a prasničkám dostatečné množství objemného
krmiva nebo krmiva s vysokým obsahem vlákniny, jakož i krmivo s vysokým obsahem
energie. Není zde ovšem specifikováno, co je dostatečné množství.
1.5 Redukce agresivity pomocí podestýlky
Poskytnutí dostatečného množství vhodného materiálu pro
exploraci a manipulaci je důležité pro welfare březích prasnic z důvodu
restriktivního krmení. Přírodní materiál by měl pokrývat většinu podlahy v
kotci slabou vrstvou. Požadavky na poskytování materiálů obohacujících
prostředí obecně pro prasata: Odstavec 4 kapitola I Přílohy ke směrnici o
prasatech stanovuje, že prasatům se musí poskytovat materiály obohacující
prostředí, konkrétně, že „musí mít trvalý přístup k dostatečnému množství
materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity, jako je sláma, seno, dřevo,
piliny, houbový kompost, rašelina nebo směsi takových materiálů…“. Farmáři mohou
použít jiný materiál, než je specifikováno v odstavci 4 za předpokladu, že
poskytované materiály plní stejnou funkci jako materiály uvedené výše, a to
v naplnění účelu tohoto právního ustanovení, že prasata musí mít možnost
uskutečňovat „etologické aktivity“, jako je rytí a zkoumání okolí (např.:
řetízky nebo větve). Zjistilo se, že poskytnutí materiálu, který obohacuje
životní prostředí prasat, jako je např. sláma, dochází ke snížení výskytu
okusování ocasů mezi prasaty a ke snížení agresivity. Následkem toho mají
prasata ustájená na slamnaté podestýlce nižší míru úmrtnosti, menší výskyt
chorob a také méně zranění než prasata chovaná v roštových systémech. To
přináší chovatelům ekonomický prospěch. Zjistilo se také, že u prasat
zaopatřených slámou je rovněž sníženo na minimum riziko žaludečních vředů v
porovnání s prasaty v holých částečně roštových kotcích. Autoři tento fakt
přičítají nižší míře stresu díky poskytnutí slamnaté podestýlky a/nebo
pozitivnímu vlivu zkonzumované slámy na obsah vlákniny v žaludku. Závěrečná
doporučení
Skupinové ustájení prasnic by mělo být uspořádané a řízené
tak, aby minimalizovalo agresivitu prasnic:
1. Stabilní skupiny s minimální mísením neznámých prasnic.
2. Pokud je nutné míchat cizí prasnice, tak postupně přes
malé skupinky před vytvořením velkých skupin.
3. Snížení časového intervalu separace prasnice např. během
laktace nebo zapouštění a její rychlý
návrat do skupiny.
4. Poskytnutí dostatečného prostoru a vhodného materiálu pro
manipulaci.
2. Welfare kojících prasnic
V poslední době se zvyšuje zájem o welfare kojících prasnic
z pohledu ustájení. Některé evropské země již omezily chov kojících prasnic v
porodních klecích (Švýcarsko, Norsko) a některé země prochází přípravou na
jejich omezení (Rakousko). Lze předpokládat, že tento problém se postupně bude
řešit v celé EU, a proto je potřeba se na něj připravit. Řada studií potvrdila,
že porodní klece způsobují utrpení kojících prasnic a tím pádem mají negativní
dopad na jejich welfare. Porodní klec omezuje prasnici nejen fyzicky, což
způsobuje řadu zdravotních problémů, ale znemožňuje prasnici také výběr místa
pro porodní hnízdo pro selata, samotnou stavbu hnízda a navázání fyzického
kontaktu se selaty po porodu. V následujících kapitolách jsou popsány některé
body, které považujeme za klíčové z pohledu welfare prasnice a selat.
2.1. Důležitost stavebního materiálu
Směrnice 2001/93/EC uvádí: „V týdnu před očekávaným porodem
musí prasnice a prasničky dostat v dostatečném množství vhodnou
podestýlku, pokud to umožňuje systém odstraňování tuhých a tekutých výkalů
používaných v zařízení“. Jestliže jsou porodní klece částečně nebo plně
roštové, podestýlka není běžně poskytována. Prasnice v klecích nemohou plně
uspokojit silnou motivaci stavět hnízdo kvůli nedostatku prostoru a materiálu.
Proto u nich lze pozorovat chování, které můžeme nazvat stavění hnízda „na
prázdno”. Mezi negativní následky nedostatečného naplnění této motivace patří
prodloužení porodu, vyšší počet mrtvě narozených selat, stereotypní chování,
vyšší hladiny stresového hormonu kortizolu a vyšší srdeční tep u prasnic bez
materiálu ve srovnání s prasnicemi, které měly k dispozici stavební materiál.
Některé studie zkoumaly, který materiál je více či méně vhodný pro stavbu
hnízda. V pokusu uskutečněném ve VÚŽV, v.v.i., jsme prokázali, že i piliny lze
využít jako vhodný materiál, který naplní potřebu prasnic stavět hnízdo bez
negativních následků pro prasnici či selata, ačkoliv s pilinami má prasnice
omezenou možnost manipulace (nelze vystavět hnízdo). Závěrem lze konstatovat,
že piliny lze použít jako vhodný materiál tam, kde užití slámy je nemožné. Ve
volnosti hnízdo slouží selatům jako ochrana před chladem, navíc měkké podloží
hnízda chrání selata před možným zalehnutím. Také v chovech domácích prasat je
nutné, aby podestýlka simulující hnízdo sloužila jako termoregulační ochrana
selat po narození, protože novorozená selata se drží prvních 24 hodin
v blízkosti matky a teprve později začnou využívat prostor určený pro
selata s výhřevnou lampou nebo podložkou.
2.2. Mortalita selat v porodní kleci a volném kotci
Vysoká mortalita selat po porodu představuje v chovech
prasat stále vážný problém a to v celosvětovém měřítku a bez rozdílu typu
ustájení kojících prasnic. Snahy snížit úmrtnost selat po porodu se dosud
zaměřily především na umístění prasnice do porodní klece. Všeobecné používání
porodních klecí je spojené s přesvědčením, že klec zabrání zalehnutí selete
prasnicí a tím zajišťuje nižší ztráty selat. Ani po provedení rozsáhlých studií
se však nepodařilo získat důkazy, které by podpořily představu, že u prasnic
ustájených ve volných kotcích je mortalita selat vyšší oproti prasnicím
ustájeným v porodních klecích. Jmenované studie zjistily, že počet selat v
době odstavu je shodný pro oba typy ustájení, ale příčiny mortality se lišily:
u volného kotce byla vyšší mortalita z důvodu zalehnutí a u porodní klece byla
vyšší mortalita z ostatních příčin (podvýživa, nemoc).
2.3 Mateřské chování prasnice
Jednou z obav použití volného ustájení je mateřské chování
související se zaleháváním selat. Nejčastěji k tomu dochází prvních 24 hodin po
začátku porodu v situacích, kdy prasnice mění polohu. V případě, že prasnice má
volný prostor, provádí před ulehnutím charakteristické tzv. předlehací chování.
Výrazné předlehací chování (rytí, hrabání přední končetinou, očichávání selat a
chrochtání) by mohlo fungovat jako signál selatům dostat se včas z dosahu těla
prasnice. Nicméně naše studie ukázala, že výraznější předlehací chování
způsobilo naopak přiblížení selat k prasnici, ale důležité je to, že tato
situace nesouvisela s vyšší pravděpodobností zalehnutí. Je ovšem známo z
přirozených podmínek, že novorozená selata zůstávají v blízkosti matky,
jak již bylo uvedeno v kapitole o důležitosti stavebního materiálu. V případě, že
dojde k zalehnutí selete, sele začne okamžitě výrazně vokalizovat (kvičet).
Pokud matka zareaguje a změní polohu do 1 minuty, sele přežije. S prodloužením
času reakce prasnice se snižuje pravděpodobnost přežití selete. Prasnice
zůstává plně reaktivní vůči této nouzové vokalizaci selat celých 24 hodin po
porodu, posléze se reaktivita začne snižovat. Bylo zjištěno, že významným
faktorem míry přežití selat po porodu je spíš jejich kondice než to, v jakém
ustájení je vrh s prasnicí ustájen. Zejména porodní hmotnost a tělesná teplota
selete 2 hodiny po porodu je rozhodující pro schopnost selete vyhnout se
zalehnutí prasnicí či úhynu způsobeného vyhladověním nebo zraněním, a to bez
rozdílu ustájení. Čím nižší teplota a porodní hmotnost, tím je vyšší
pravděpodobnost, že sele z nějaké příčiny uhyne.
2.4. Dlouhodobý vliv ustájení v porodní kleci pro selata
Ustájení prasnice v porodní kleci je nejen málo vyhovující
pro prasnici, ale má dlouhodobé negativní následky i pro selata. Studie
uskutečněné v oddělení etologie VÚŽV, v.v.i. zjistily, že selata matek
uzavřených v porodních klecích si méně hrála a častěji se ozývala stresovými
hlasy, což ukazuje zhoršenou pohodu v porovnání se selaty z volných kotců.
Selata z obou typů ustájení jsme sledovali po celou dobu jejich života až do
porážky. Ačkoli od odstavu byly podmínky ustájení obou skupin shodné, zjistili
jsme, že selata pocházející z ustájení s porodními klecemi spolu v době výkrmu
více bojovala a po transportu na jatka měla vyšší hladinu kortizolu ukazující
na vyšší stres a nižší pH masa 45 min po zabití než zvířata pocházející z
volného porodního kotce
Závěrečná doporučení
1. Podestýlka (například sláma nebo piliny) pro stavbu
hnízda a termoregulaci novorozených selat
ležících u matky.
2. Dostatečný prostor na otáčení a možnost provádět
předlehací chování.
3. Dostatečný prostor a materiál pro správný vývoj selat.
4. Výběr matek s dobrým mateřským chováním – reagují na
stresovou vokalizaci, jsou zdravé, můžou
správně vstávat a lehat a nejsou agresivní vůči chovateli.
5. Kontrola kondice selat po narození.
(Zdroj: VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i., Lektorský
den
UPLATNĚNÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU Z OBLASTI ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V
PRAXI 2012)
